Domů » O mně

O mně

Během celého života se někam posouváme. Když se neposouváme, stagnujeme.

Je pochopitelné, že během sedmi let blogování na Vařeništi, se toho lecos událo – blog jsem zakládala během studia na střední hotelovce, kde jsem se zcela ponořila do vaření a taky jsem se zbláznila do “hubnutí” (ale o tom až později). Pak jsem pokračovala na vejšku, nastoupila do práce…a nedávno na mateřskou.

Takže…

Kde teď jsem a kdo jsem?

Jsem holka z vesnice, vlastně už žena, která potkala skvělého muže, s nímž má nádherného a úžasného chlapečka. Jsem v duši mladá holka, co s chutí vstává do každého dne, váží si zdraví, váží si maličkostí, je vděčná za všechny příležitosti, které jí život dal, je obklopená skvělými lidmi a která už má něco odžito. A taky která ví, že neexistuje špatná zkušenost, protože bez nich bychom nedozráli k úspěšnějším zítřkům.

7 let – událo se toho dost, žažila jsem toho mnoho. Co mi ale zůstalo, je zápal do zdravého jídla, objevování nových surovin a vášeň pro tvoření inspirace, kterou vám zprostředkovávám skrz blog a sociální sítě. Když jsem však před 7 lety zakládala své skromné “uložiště receptů”, nazvala jsem ho velice obecně – Vařeniště.

Kde se vzala Zdravě živená

Vařeniště je sice zapamatovatelné, ale nevystihuje podstatu mého životního stylu, který je právě o zdravém jídle a objevování. Že založím novou stránku, která bude čitelně reflektovat moje kroky zdravou životosprávou, jsem zvažovala dlouho. Co mě k tomu nakoplo?

Nejsem zdatná ajťačka. S poslední velkou úpravou blogu jsem potřebovala pomoc, jenže aktuálně se nebylo na koho obrátit. Když mi technická podpora mého blogovacího zázemí oznámila, že by bylo z důvodu nefunkčnosti zastaralých funkcí nejlepší celý blog přestavět, řekla jsem si: ,,Teď to musí přijít.”

Nicméně trefný název ‘Zdravě živená’ není z mojí hlavy. Je z bystré hlavy mého milovaného partnera, který je zároveň můj velký food kritik. Jeho slova pochvaly jsou tím největším metálem a jeho podpora v aktivitách, které podnikám, pro mě znamená opravdu mnoho. I jemu vděčím za to, že se cítím vcelku vyrovnaná a spokojená sama se sebou. Ne vždy to tak bylo…

Jak jsem vyrůstala

Od konce základky jsem prošla velkým vývojem co se týče stravování a taky pochopení toho, co je správné a co ne…

Při prohlížení fotek z dětství je zřejmé, že můj vztah k jídlu byl velice pozitivní už v raném věku. Ráda jsem se už jako malá pletla v kuchyni a pokud mě zrovna mamka nepustila k vaření, vyžebračila jsem alespoň něco dobrého. Můj apetit byl velice vyvinutý. Bohužel až v 15 letech jsem si uvědomila, že přerůstá v problém, který mi na těle vykouzlil pěkné faldíky.

Jakožto dospívající slečnu mě začalo trápit, že jsem prostorově výraznější než moje vrstevnice, které začínaly randit. ,,Komu bych se takhle líbila?” ptala jsem se sama sebe. Se změnou školy a vlastně vůbec se skokem do nové životní etapy na střední jsem se rozhodla změnit i svoje návyky. Začala jsem se víc hýbat, začala jsem sledovat kalorické hodnoty potravin, jejich složení… A vlastně jsem se stala posedlou tím, co jím, a začala jsem se jídla bát. Strašila mě vysoká kalorická hodnota, ale kvalitu jídla jako takového jsem zpočátku tolik neřešila – chtěla jsem prostě zhubnout a to se v tehdy ještě špatntě informovaném prostředí řešilo jedině přes kalorické tabulky. Hodně jsem experitmentovala a většinou to nebylo ku prospěchu.

Upřímně trvalo roky, než se v Česku rozjela nějaká rozumná osvěta a začaly být přístupné jiné informace, než “zhubnete tak, že nebudete jíst”, anebo “minimalizujte tuky”. Ačkoli jsem se před několika lety pustila do rekvalifikačního kurzu výživového poradce, velikou zásluhu na změně mojí životosprávy měla především až Margit Slimáková, která uvádí věci na pravou míru a jejíž doporučení jsou jednoduchá, ale kvalitní, založená na nových výzkumech, ale i selském rozumu.

Moje přesvědčení

Konečně jsem po letech dozrála k přesvědčení, že kvalita jídla je na prvním místě a nějaké počítání kalorií je vcelku o nervy. Vařit ze zdravých a základních potravin je kámen zdravého životního stylu a jedině tato cesta vede k dlouhodobému zdraví. Nějaké hubnutí by pak mělo být druhořadé. Zanášet tělo nepřirozenými indrediencemi resp. aditivy, je špatně. “Vylepšené -ehm- zdravé potraviny” jsou špatně. Myslím ty potraviny, co je marketéři prezentují jako zdravé.

Primárně je důležité držet v pohodě svojí psychiku a srovnat si v sobě hodnoty. Když si uvědomíme hodnotu svého zdraví a budeme ho aktivně podporovat zdravým jídlem, pohybem, koníčky a odpočinkem, adekvátní postava se pak dostaví sama. Říkám adekvátní, protože to, co jsem taky pochopila je, že tak, jako je někdo vysoký a někdo nízký, má někdo i předpoklady k tomu být drobný a někdo bude mít tělo hmotnější.

To není výmluva pro to, být otylý 🙂 Vím, že sklony k tělnatějšímu zjevu mám větší, a proto je pro mě tento fakt součást motivace pro to se držet ve zdravé lajně. Mít předpoklady k rychlejšímu přibírání je jedna věc, jít tomu naproti anebo se naopak snažit tomu vyhnout je věc druhá, kterou můžeme ovlivnit.

Bez zdravých návyků už si život nedovedu představit 🙂 Miluji zdravé jídlo a miluji vaření! Ale už nejsem maniak, který nikdy neochutná dort. Co taky miluji, je blogování a vytváření receptů. Jsem strašně ráda, když od vás dostávám feedback a vím, že vás inspirace z mých rukou a hlavy baví. Inspirace není nikdy dost, proto i já ráda hledám.

pusťte se se mnou i vy do výzvy kazdytydennovyrecept

K tomu, abych zjistila, že úspěšná cesta vede po cestě dlážděné kvalitními a zdravými potravinami, zdravou myslí a zdravým pohybem, jsem musela projít i cestou trnitou plnou výmolů – bohužel, stalo se. Ale jak říkám, byly to zkušenosti a žádná zkušenost není špatná.

Jídlo bychom si měli užít, neměli bychom se ho bát. Jídlo nám dodává energii, minerály, vitaminy…a zkrátka posiluje naše zdraví, když vybíráme zdravé jídlo (a v rozumném množství). A hlavně jde o dlouhodobou záležitost – životní styl.

Jsem zdravě živená, ale kde jsem se naučila vařit?

Jak jsem se zmiňovala v úvodu, v kuchyni jsem se pletla mamce tak nějak pořád a vaření mě lákalo. Se zájmem o potraviny z hlediska výživy šla ruku v ruce i snaha rozvíjet se po té praktické stránce a naučit se z nich vařit.

Základní schopnosti jsem prohloubilad díky střední hotelové škole. Hodiny strávené v kuchyni byly pro někoho utrpení, ale pro mě to byly vytoužené hodiny, na které jsem se těšila celý týden. Doma jsem se zavírala do kuchyně na dlouhé hodiny, abych rodičům připravila několika chodový oběd. Pořád jsem zkoušela něco nového, v hlavě se mi přemítaly nové recepty. Když jsem si osahala v kuchyni ledacos, začala jsem své vymyšlené recepty ztvárňovat a evidentně se to i dařilo. Pochvaly od známých mě motivovaly jít dál.

Na hotelovce jsem absolvovala cukrářský, barmanský a sommelierský kurz. Pečení se mi zamlouvalo. I když jsem se snažila jíst zdravě, slabost pro sladké úplně dočista nezmizela. Pro okruh svých známých jsem připravovala narozeninové dorty, dokonce i jeden svatební.

ukázku sladkých i slaných dortů najdete v galerii

Některé recepty, které se mi narodily v hlavě, jsem si zapisovala do sešitu. Pak mě napadlo, že bych si mohla založit „on-line“ album neboli uložiště receptů.  A tak vznikl v únoru 2014 můj foodblog.  Vyrůstal v takovém rázu, ve kterém jsem ztvárňovala recepty pro svůj zdravý jídelníček. Ale to už název moc nenapovídal, proto teď ta změna.

Tak snad se vám bude líbit!

Co tedy vařím

Nesnažím se vymýšlet jídla složitá a časové náročná. Vždy jsem se pokoušela potraviny nepřekombinovávat a jídla nepřesolovat, aby vynikla přirozená chuť surovin, které pak ve své skladbě mohou vytvářet skvělou souhru. Avšak ani použití pár surovin, které by se dlouhé minuty trápily horkem, by těžko našemu zdraví přispěly tím zbytečkem cenného pokladu, který v nich ještě zůstal. Proto se snažím vytvářet jídla rychlá a tudíž plná užitečných vitaminů, minerálů a dalších prospěšných látek.

Jelikož však mám kolem sebe i řadu těch, kteří příliš zdravému jídlu neholdují, a tuším, že i vy okolo sebe takové máte anebo zkrátka občas přijde chuť si trochu zahřešit, jednu rubriku pro tyto úlety tu nechávám.

Kdybyste se o mně chtěli dovědět ještě něco víc, vznikl celkem dlouhý rozhovor na Bezhladovění.cz

A pokud máte nějaké návrhy na vylepšení, podněty a připomínky, neváhejte mě kontaktovat na emailu lancingerova.martina@email.cz