Není Vánoc bez VÁNOČKY. Při jejím pečení jsem od samého začátku, kdy zadělávám těsto, v napětí, zda se povede a zda někde nepraskne a nesveze se ke straně. Při hnětení, pletení i pečení se obrňte špetkou trpělivosti. Jistě se pak objeví ve fantastickém výsledku.
Toto je starší recept převzatý z mého blogu Vařeniště.cz
Publikován: 20. 12. 2014
Někdo má ve vánočce rád rozinky, někdo nikoli. Někdo dá přednost mandličkám, jiní pečou bez mandlí i rozinek. Pro ty, kteří by si naopak chtěli dopřát spoustu mandlí a rozinek přímo do těsta, mám takovou radu: někdy méně znamená více a u vánočky to platí dvojnásob. Pokud bude v těstě hodně mandlí a rozinek, zaděláváte si na větší pravděpodobnost, že vám vánočka padne ke straně. Raději ji posypejte mandlemi až před pečením.
Poté, co z dobře nakynutého těsta spletete vánočku a necháte jí ještě kynout v celku, zeshora zapíchněte skrz celou výšku vánočky pár špejlí. Ty vám ještě lépe pomohou k větší stabilitě a o to lepšího vzhledu.
A proč vlastně na Vánoce pečeme právě vánočku? Tento zvyk pochází ze 16. století, kdy pečení vánočky náleželo pouze odborníkům svého řemesla. Od 18.století se však tento zvyk rozšířil do rodin a pro každého člena rodiny se pekla jedna vánočka. Pekly se v různých velikostech a ta největší byla podávána při slavnostní štědrovečerní večeři. V té době se nazývala vánočka „šťedrovkou“ a měla do rodiny přivést blahobyt. Někdy se do těsta zapekla mince a ten, kdo ji našel, se měl těšit radosti a bohatství v příštím roce. Vánočka, jakožto symbol hojnosti, štěstí a zdraví, byla připravována s velikou opatrností a nesla s sebou také různé tradiční zvyky a pravidla. Hospodyňka, která vánočku pekla, musela být oděna v bílé zástěře, nemluvit a pro dobré kynutí prý mělo napomoci poskakování do výšky. I jednotlivé provazy, ze kterých se vánočka zaplétá, mají svůj historický význam. První čtyři provazy znamenají zemi, vodu, vzuch a slunce. Další tři jsou symbolem citu, rozumu a vůle a vrchní dva znamenají vědění a lásku.
Suroviny:
- 400g polohrubé mouky
- 200g hladké mouky
- 100g másla
- 250 ml mléka
- 100g cukru
- 1 vanilkový cukr
- 2 žloutky + 1 žloutek na potření
- 3/4 kostky droždí
- na špičku nože muškátového oříšku
- Rozinky naložené alespoň přes noc v rumu
- Plátky mandlí na posypání
Postup:
- Do mističky rozdrobte droždí, přídete lžíci cukru a lžíci polohrubé mouky, promíchejte.
- Mléko zahřejee a rozdělte na dvě poloviny. První polovinu rozmíchejte v mističce s droždím a ve druhé polovině rozmíchejte máslo a žloutky. Nechte vzejít kvásek – asi 15 minut nechte pod utěrkou.
- V míse smíchejte obě mouky, cukry, muškátový oříšek a rozinky. Přidejte kvásek a mléčnou směs a zpracujte těsto. Těsto nechte pod utěrkou kynout alespoň hodinu. Během kynutí těsto prohněťte.
- Z těsta oddělte 9 stejně velkých kousků, které rozvalíte na stejně dlouhé válečky. Ze 4 pramenů smotejte základnu, ze tří provazů smotejte cop, který položíte na základnu a dva zbylé obmotejte kolem sebe a dejte navrch. Sestavenou vánočku nechte kynout ještě alespoň půl hodiny. Vánočku potřete rozšlehaným žloutkem, posypejte mandlemi a pečte při 170 °C cca 40 -50 minut. Jestli je vánočka upečená poznáte tak, že doprostřed zapíchnete špejli a zůstane-li suchá, můžete vánočku vyndat z trouby.
