Velikonoce, jako snad všechny náboženské svátky, se nesou v duchu symbolických obřadů. Jak jsem zmiňovala v předchozím článku, je mezi námi hrstka těch, co drží tradice z důvodu příslušenství k nějaké náboženské skupině. Zato téměř každý z nás vítá jaro a oslavuje start nového přírodního cyklu.
Zajímalo by mě, jaké Velikonoční tradice se dodržují u vás. Předpokládám, že pečení rozhodně, proto jste nahlédli do tohoto příspěvku. Ale co vlastně symbolizují jidáše? Já jsem až teprve nedávno zjistila, že to nejsou provazy, kterými byl spoután Ježíš kvůli zradě Jidáše, ale jde o symbol provaz, na kterém se Jidáš oběsil, protože neunesl následek svojí zrady. Ale naproti tomu se nese tradice, že kdo je na Zelený čtvrtek bude jíst, bude celý rok zdravý.
Toto je starší recept převzatý z mého blogu Vařeniště.cz
Publikován: 11. 4. 2019
Když se na to podíváme z hlediska výživy, je to samozřejmě hloupost, ale kdysi, kdy řada lidí dodržovala 40 denní půst před Velikonoci, bylo tohle první hodovací jídlo – konečně! To už smysl dává 🙂 Někomu dávají Velikonoce argumenty, proč porušit zdravý režim a někdo se i během Velikonoc ohlíží na to, aby jedl zdravě a není pro něj podmínkou zakousnout se tuhle do jidáše, támhle do perníků, tu do beránka a ješte do mazance. Ale přesto se musí nechat, že teď, kdy už běháme rádi venku a víc se hýbeme, nám kousek něčeho sladkého určitě cévy neucpe a žaludek neprovrtá 🙂
Snažila jsem se připravit recept, který bude díky celozrnné mouce výzivově bohatší, s minimem cukru, které ale nebude tak minimální, že se podepíše na chuti. Myslím, že se to povedlo celkem vdobře. Asi kdyby mě na vyzkoušení celozrnné mouky nenavedla spolupráce s Probio, do žádného sladkého velikonočního receptu bych se nepouštěla, což by byla škoda, protože soudě podle nadšených ochutnávačů se jidáše opravdu povedly.
A co ty další tradice? U nás se Velikonice neobejdou bez nádivky s kopřivami. Mamka jí dělá takovou hodně masovou a umí jí skvěle! Taky umí krásně zdobit vajíčka voskem. Na to já tak šikovná nejsem, proto se pouštím jenom do jednodušších alternativ. A krom tradic točících se kolem jídla je úplně jasné, že se to neobejde bez výprasku. To si chlapi nemůžou nechat ujít. Na druhou stranu je hezké, že se starají o naši vitalitu a myslí na dobrou kondici a krásu pro celý příští rok. Však my jim to předvedeme 🙂 A taky se u nás na vesnici chodí s řechtačkami, které nahraují zvony, které odletěly do Říma. To se vidí málokde. Co už se taky zapomíná, jsou třeba pověry, že se na Velký pátek nesmí prát prádlo a hýbat se zemí – aby se neprolila Kristova krev anebo se neznečistila.
Znáte i nějaké další tradice, které už se moc nedrží?
Detaily receptu
asi 17 kousků
30 minut +kynutí
cca 20 minut
Print
Ingredience
30 g droždí
500 g celozrnné hladké špaldové mouky + 1 lžíce do kvásku
70 g třtinového cukru + 1 lžíce do kvásku
200 ml mléka
70 g másla
2 žloutky
špetka soli
na špičku nože nastrouhaného muškátového oříšku
nastrouhaná kůra z ¼ citronu
vejce na potření
med na potření
Postup
- Droždí rozdrobte do misky. Přidejte lžíci cukru a promíchejte. Přilijte trochu vlahého mléka, přidejte mouku a rozmíchejte. Překryjte utěrkou a nechte v teple vzejít kvásek.
- V míse promíchejte mouku, cukr, špetku soli, muškátový oříšek a citronovou kůru. Ve zbytku mléka rozpusťte na kousky pokrájené máslo. Do zchladlé mléčné směsi zašlehejte žloutky.
- Po 20 minutách kvásek přendejte k mouce, přilijte mléčnou směs a vypracujte těsto. Zakryjte mísu utěrkou a nechte 45 – 60 minut kynout. Během kynutí těsto propracujte.
- Těsto rozdělte na +/- 17 kousků. Z každého vyválejte pramen a ten stočte do libovolného tvaru. Ty přendejte na plech vyložený pečicím papírem a nechte 20 minut kynout.
- Potřete rozšlehaným vejcem. Vložte do trouby předehřáté na 170 °C – horkovzduch. Pečte 20 minut.
- Ještě horké potřete medem.
