Je půl desáté dopoledne a spolu s dalšími milými lidmi, kteří jsou především zástupci médií, nastupujeme do auta a vyrážíme na Kladno. Co tam? Do pivovaru? Ne! Ale přece jen se to tamějšího pivovaru týká. Jedeme do bývalých pivovarských sklepů, kde se daří prozatím ještě mladé, ale zato progresivní značce F.H. Prager. Za touto značkou se skrývají nejen výborné cidery, ale také různé druhy limonád.
Vrata do sklepů s vůní jablek se otevírají, pojďte nahlédnout a ochutnat s námi.
Toto je starší recept převzatý z mého blogu Vařeniště.cz
Publikován: 16. 9. 2015
Jak to všechno začalo
Našimi průvodci jsou dva mladí muži Ondřej a Cyril, kteří jsou již dlouholetými přáteli. Po střední škole se oba vydali cestovat po světě, a když se v roce 2011 opět sešli, začali spřádat skvělý plán. Aby však nezůstali u samotného plánu, začali jej realizovat. Nakoupili 60 kilo jablek a šli moštovat. 5 demižonů moštu začalo podléhat plísním, ale kluci se nenechali odradit. Pronajali si menší prostor v Libni, kde umístili svůj první tank na kvašení.
Se zkušenostmi přicházely poznatky, že ne každé jablko je to pravé, a že je fajn využít různých odrůd, které přinášejí různé chutě – některá jablka jsou sladší, jiná kyselejší, další zase natrpklejší. A tak kombinovali a ochutnávali, sledovali celý proces, až jim pod rukama vznikl báječný cider.
Nejchutnější jablka jsou v biokvalitě. Řada těchto jablek z tuzemských sadů putuje do Německa, protože u nás o ně není velký zájem. V našich bioobchodech se spíše setkáváme s italskými či holandskými biojablky, protože vypadají lépe. Naše biojablka jsou spíše k sehnání na farmářských trzích. Ačkoli má sadařství, resp. jablkářství v tuzemsku velkou tradici, cider se zde už dlouhé roky nepopíjí tak hojně, jako třeba v Anglii, Francii či Španělsku (viz. Zajímavosti níže).
První cidery, které F.H. Prager produkoval, se dovážely do prvních pár restaurací ve větších back in boxech. Bublinky cideru však s těmito boxy udělaly své a tak bylo na řadě vymýšlet další řešení. Cidery však nezůstaly bez povšimnutí a poté, co v roce 2012 vyšla Cuketkova recenze na skvělé české cidery do světa, začaly se objevovat noví a noví zájemci o tento nápoj a F.H. Prager byl k dostání ve vícero restauracích. Zásluhou na tom byly i časté návštěvy farmářských trhů, kam již kluci dovážely 1 litrové láhve cideru.
K rostoucí produkci bylo potřeba zvětšit výrobnu, a tak se F.H. Prager zabydlel v bývalých pivovarských sklepech, kde nyní stojíme my. Ondra s Cyrilem na výrobu sami nestačili, a proto bylo potřeba najmout brigádníky, kteří jim pomáhali uspokojovat čím dál větší poptávku.
Výroba limonád
Impulzem pro výrobu skvělých limonád, o které F.H. Prager rozšíril svůj sortiment, byl Babický maraton, pro nějž vyprodukovali bezalkoholické limonády. To už začali stáčet nápoje i do menších lahviček. Nyní se na trhu setkáte s originální jablečnou limonádou, s limonádou maté, šípkovou, zázvorovou, 7 bylin, která je dobrá proti kocovině a únavě, proti únavě je také skvělá káva Zapatista, kterou kluci vyrábí metodou cold brew (zastudena). Jako první na světě zde vyrábí limonádu anýzovou. Stejně tak i ona je jako všechny ostatní na bázi prvotřídního moštu.
Již takto široký sortiment bude v následujícím roce obohacen o další druhy cideru.
Výroba cideru
Z velkého skladu, kde nás kluci pohostí skvělými ciderovými koláči a samozřejmě ciderem ? se posouváme se do vedlejší místnosti, kde hledíme na plaketový lisovací stroj, který si kluci přivezli z Rakouska. Měli štěstí, že narazili na pána, který tento starý, ale plně funkční stroj chtěl vyřadit. Jde o retro styl lisování, který má ale velkou výnosnost a my se můžeme podívat na to, jak funguje. Stroj do sebe nasává jablka, která se strouhají a dopadají na plátno rozprostřené na plátu. Jablka se zabalí do plátna a spolu s plátem se přemístí pod lis. Na sebe se navrství několik plátů, z nichž pod tlakem pryští voňavý mošť. A je tak slaďkoučký. Úplně se mi vybavují vzpomínky na to, když jsem ještě mamku pustila do kuchyně a ona nám dělala štrůdl. Nastrouhala jablka ze zahrady a šťávu, která z nich vytekla jsem jí chodila upíjet z misky.
Po vylisování se dovídáme další postup, který spěje k hotovému cideru. Nyní je třeba do moštu přidat kvasinky. Záleží i na tom, o který druh jde, jelikož každá kvasinka přináší jiné chutě. Po prokvašení, které trvá 2-3 týdny při nízkých teplotách se šťáva přetáčí, aby se oddělila od sedimentu odumřelých kvasinek. Poté probíhá 2-3 měsíční doba zrání, kdy cider dostává buket a vylaďuje se jeho chuť. Poté se cider plní do lahviček, „nabublinkuje“ se a ručně se korunkuje. Oetiketované lahvičky putují do rukou vyčkávajících odběratelů, mezi něž brzy přibydou i odběratelé ze zahraničí.
Zaniklá tradice
Kromě cideru máme možnost ochutnat i jablka, z nichž se zde mošt vyrábí. Není překvapivé, jak odporně nám potom chutná kousek jablka z krámu, které nám chutná jak kus molitanu. Osobně jsem moc ráda za to, že bydlím na vesnici a pro jablka si každý podzim jezdíme k sadaři do vesnice kousek dál. Chuť jablek je prostě znamenitá. Jen mě začíná udivovat, proč tento pěstitel vlastně prodává jen jablka a brambory a proč z jablek nedělá cidery. Tento nápoj tu měl tradici, stejně tak, jako ve zmiňované Anglii. Od Ondry jsme se dověděli, že cider je tam běžnou záležitostí velkého množství sadařů. Proto je tam pití cideru tak obvyklé, jako zde je pití coly. Coly, která vám zalepí pusu rafinovaným cukrem a je vlastně úplně chemická. Cider je přírodní záležitostí, která nepotřebuje chemické nesmysly. Mimochodem, víte, jak je to s „džusy s koncentrátu“? To je také taková zajímavost, kterou jsem se od Ondry dověděla. (viz. Zajímavosti níže).
Čas strávený ve výrobně prvotřídních ciderů a limonád F.H. Prager nějak rychle utekl. Dověděli jsme se mnoho zajímavých věcí, ochutnali samé skvělé věci, ale již je čas vyrazit zpět. Cyril s Ondřejem zde tvoří velice originální produkty, pro které jim trhají ruce haldy spokojených zákazníků. Kluci se pustili do originálního projektu, který se pod jejich vedením stává nejen originálním, ale také vysoce kvalitním produktem, který na českém trhu chyběl. Perfektní na tom je také to, že odebírají jablka od tuzemských sadařů, o nichž jsem přesvědčená, že pěstují ta nejlepší jablka. Jen málo tuzemských firem si toto uvědomuje a spotřebitelé zaslepeni komerčními výrobky mnohdy sáhnou po „džusu“, který se stává jen výplodem produkce kvantitativně hledících obchodníků.
Dneska jsem se opět přesvědčila o tom, že české produkty jsou skvělé, kvalitní a úžasné, pokud je lidé dělají srdcem a jen z toho nejlepšího. Kluci začínali prakticky doma u odšťavňovače a teď jim nestačí obrovské tanky, kde tyto nápoje vznikají. Když se chce, tak to jde. A když to děláte pořádně, lidé to budou chtít čím dál víc. A pro koho to děláte? Pro lidi! Tak zapomeňte na velkovýrobce, kteří koukají ždímat prachy, a dopřejte si jen to nejlepší. Já už jiný cider nechci.
Zajímavosti:
- Na 1000l litrů šípkové limonády je kromě jiného potřeba 9 kg šípků a 2 kg ibišku
- V roce 2014 bylo v moštárně zpracováno přibližně 120 tun jablek
- Džus z koncentrátu bývá levnější náhradou kvalitního moštu, protože se často připravuje z kyselých jablek. Jejich mošt se sváří do hustšího sirupu, který lze naředit levným glukózovým sirupem a dále se ředí s vodou ve velkém
- Tradice cideru je velice zakořeněná v Anglii, kde je zvykem, že každé větší sadařství vyrábí své cidery.
- Anglický cider kvasí v tancích, zatímco francouzský cider kvasí v láhvích
- Španělský cider je oproti našim zvyklostem více kyselejší
- BRZY SE MŮŽEME TĚŠIT NA DALŠÍ DRUHY CIDERU A SPUŠTĚNÍ ESHOPU.
Všude tady si můžete dát výrobky F.H. Prager
