Řepný hummus na domácím kváskovém chlebu

Letos vyhlásil Foodblog roku výzvu vedoucí k hlubokému zamyšlení. K zamyšlení pro každého bez ohledu na to, jestli se budete nebo nebudete výzvy účastnit.

Připravit jídlo budoucnosti.

Jaké asi bude?

Zpočátku bylo těžké si na tuhle otázku odpovědět, když jsem ale začala psát post k receptu, kterým se do výzvy zapojuji, zjistila jsem, že moje úvaha je delší, než kolik Instagram stačí do jednoho příspěvku pojmout. A tak jsem tu myšlenku rozepsala sem – do samostatného příspěvku na blogu.

Růst cen

Doba se dynamicky mění. Co v nás přetrvává – a snad přetrvá – je snaha se dobře a kvalitně najíst. A já doufám, že i zdravě, protože zdravé jídlo je základním kamenem pro budování zdravého organismu. Pro někoho totiž „dobře se najíst“ znamená ‚hodně se najíst‘ a to bez většího očekávání, které by mělo z hlediska výživy být téměř klíčové (krom samotné chuti a dalších potěšení, které jídlo přináší).

Péče o mikrobiom

Čím dál více se teď diskutuje o mikrobiomu. Jak se ukázalo, je takovým druhým mozkem našeho těla. Rozhoduje o tom, jak se budeme cítit, jak se budeme vlastně i chovat. Mikrobiom je dobré nakrmit zdravou a kvalitní stravou. Prospívá mu ideálně přirozená strava – potraviny co nejméně průmyslově zpracované. Takže je ideální jíst základní potraviny, připravovat z nich nutričně hodnotná jídla a snažit se z nich vytěžit maximum.

A pokud nekupujeme jen „neopracované“ a „nezpracované“ potraviny, ideální je se orientovat na ty pro tělo nejpřirozenější – tedy bez umělých konzervantů, sladidel a barviv atp. Mám tím na mysli kupovat například kváskové pečivo (namísto dobarvovaného pečiva, které má působit „celozrnně“), bílé jogurty (namísto ovocných slazených jogurtů), ovesné vločky (namísto slazeného müsli a kukuřičných lupínků).

Fermentované potraviny

Mimo jiné mikrobiomu prospívají fermentované potraviny. Zmíním již zmiňovaný kváskový chleba. Fermentací zaniká valná část anutrientů, které v obilí působí jako ochrana proti škůdcům. Našemu tělu ale zabraňují vstřebat řadu živin z potravy. Proto můžeme z kváskového pečiva využít maximum živin, a to obzvlášť, pokud jde o pečivo celozrnné a ještě navíc v bio kvalitě. Bio produkty totiž jsou totiž nutričně bohatší.

Připomenu ještě fermentovanou ovesnou kaši, kterou jsem zde nedávno publikovala. Obsahuje totiž více laktobacilů než samotný jogurt a řada dalších kysaných mléčných výrobků. Působí pozitivně na naše trávení a pro mikrobiom je to úplně blahodárná strava. Pozitivně ho ovlivňují i další fermentované produkty, jako je například miso, jogurty a kefír, kimchi a další kysaná zelenina, apod.

Utahování opasků x efektivita zpracování jídla

Společnost je v důsledku vysoké inflace nucená utahovat si opasky. Ceny rostou a nákupní košík se zmenšuje. Proto je podle mě třeba vybírat kvalitní potraviny, které jsou bohaté na živiny a naučit se připravovat jídla z nich. Třeba se díky tomu společnost naučí nekupovat vysoce průmyslově zpracovaná jídla a pochutiny a vrátí se k „obyčejným“ nedoceněným potravinám, a to včetně luštěnin. Naklíčené (nejen luštěniny) obsahují řadu enzymů, vitaminů a minerálů, chlorofyl… – jsou doslova zásobárnou zdraví prospěšných látek, které podpoří naše zdraví. Mimochodem jsou luštěniny samozřejmě zdrojem aminokyselin a pomohou tak pokrýt jejich potřebu, pokud z části uspustíme od konzumace masa.

Z důvodu úspor začnou domácnosti možná více využívat vlastních zdrojů – více pěstovat zeleninu a ovoce, více péct (kváskové) pečivo, chovat slepice a tak dále. Naučíme se neplýtvat a využívat potraviny do posledního kousku, tedy efektivně.

Ti, co kupovali jídla nadbytek a poté jej vyhazovali, se konečně naučí neplýtvat a budou kupovat adekvátní množství potravin, které zvládnout zkonzumovat.

Udržení cen v restauracích

Bez restaurací se neobejdeme. Ať už je navštěvujeme z důvodu obliby nebo nám pomáhají zajistit stravování při práci nebo studiu, restaurace budeme chtít navštěvovat určitě i nadále. Možná trochu méně častěji.

Ceny sice porostou, ale možná, že aby si restaurace své zákazníky drželi, budou muset ceny zvyšovat jen minimálně. Možná se proto zmenší velikost porcí. Možná i restaurace (ty, které to ještě neudělaly) se zaměří více na sezónní a lokální ingredience. Abychom odcházeli dobře najezení a aby nás menší porce uspokojily, měly by menší porce být trochu výživnější – velká dávka živin v malé dávce – takže takové superfood na talíři.

Taková je moje pozitivní představa o tom, jak by mohlo jídlo budoucnosti vypadat.