Držím palce těm, kteří se svým životním postojem snaží ušetřit zvířata od bolestí a strachu a vkládájí naděje k žití v idylickém světě pro všechny živé bytosti. Světový den veganství – 1.11. je jejich svátkem. Nám, kteří se nestravují vegansky, může tenhle svátek připomenout vlastní zodpovědnost ke svému zdraví, které je v dnešní konzumní společnosti obecně na ne docela dobré úrovni. Někdo to dává za vinu právě vysoké konzumaci živočišných produktů. Můj názor na to je docela jiný, ale má něco společného s postojem veganů.
Ze mě vegan nebude. Vegetarián také ne, protože i jedna porce masa a ryby do týdne se prostě počítá. Někdo možná právě teď kroutí hlavou a říká si: ,,Ježiši, co ta holka jí?!“ Věřte mi nebo ne, mě to stačí a vyhovuje mi to. Beru maso a ryby jako delikatesu, kterou vybírám v té nejvyšší kvalitě a pokud to jde, sahám po bio kvalitě anebo aspoň vybírám takové živočišné produkty, které pocházejí od malých producentů. Proč?
Toto je starší recept převzatý z mého blogu Vařeniště.cz
Publikován: 1. 11. 2108
Není mi jedno, co jím. Nejlepší investice je do svého zdraví. To, co jíme, se na něm promítne. Může to být brzy, může to být později. Změnila jsem díky novému pohledu na kvalitu potravin pohled na takové to profláklé, motto „všeho s mírou“, omlouvající všechny, kteří nejí zdravě. Každému vyhovuje strava jinak profilovaná a ne každý může všechno, proto ani nemůže jíst všeho s mírou, a ještě jsem neviděla člověka, kterému by byť jen v malé míře prospěly nezdravé potraviny jako sušenky plné cukru a transtuků, které způsobují návykovost, anebo kdo by prospíval díky slazeným limonádám. Věřím, že pokud jíme kvalitní potraviny bez ,,vylepšovadel„, pak si tělo řekne, co mu chybí nebo lépe řečeno co mu prospívá a neinklinuje k těmhle průmyslovým hloupostem. Pak neplatí právě to „všeho s mírou“, protože někdo masa potřebuje více a někomu, jako jsem třeba já, stačí maso jednou dvakrát do týdne. Důležitá je ale jeho kvalita.
Zvířátka máme všichni rádi. Mazlíme se s koťátky, venčíme pejsky, u stromečku na Staromáku koukáme na kravičky a ovečky, obdivujeme je, hladíme si je. Ale najděte si video o tom, jak se zachází se zvířaty ve velkochovech. Koukněte se na to, v jakých podmínkách žijí, jak je někdy ždímou do posledního dechu a pak zvažte, jestli rozhodnutí veganů nemá pádné opodstatnění. Ano, jsou kravíny, vepříny…, kde se snaží zaměstnanci o zvířata dobře postarat. Ale čím jsou ta zvířata krmena? Věříte tomu, že se krmí kvalitně? Opravdu jste si jisti, že zvířata prospívají v těchto velkochovech bez léků a že jejich styl porážky se neodrazí na kvalitě masa, které pak jíme? Tak proč je pak maso z bio chovu dražší? Všechny látky se chtě nechtě někde ukládají a pak se to projevuje na našem zdraví. Nebudu dopodrobna probírat důvody, proč se obracím k bio živočišným produktům, protože dnešek by měl být spíš o veganství. O bio potravinách bych chtěla psát v některém z dalších článků, ale chtěla jsem poukázat na to, že má smysl brát ohled na kvalitu života nejen svou, ale i ostatních bytostí. To, co dáváme okolí, se nám vrací.
Veganství není ani tak výživový směr, jako životní filozofie. Pokud by šlo pouze o stravovací režim, nemohu říct, že bych s ním sympatizovala. To, co mě na veganství baví je právě inspirace a motivace sáhnout si do svého svědomí a začít žít trochu jinak – lépe. Bohužel právě z výživového pohledu jde o extrém, který může způsobovat zdravotní problémy. Na druhou stranu jsou vegani orientováni právě spíše na kvalitní chutnou stravu, kterou nám příroda nabízí a neuchylují se ke směru „všeho s mírou“. Vybočovat z davu může být prospěšné. Mít svůj vlastní názor je jednoznačně to nejlepší a jít cestou svého vlastního přesvědčení je svoboda, kterou ve stádu jen těžko zažijete.
Detaily receptu
2 porce
45 minut
LEPKU
VEGANY
Ingredience
- Čočkové pyré:
1 lžíce kokosového oleje
1 cibule (střední)
1 lžička mletého římského kmínu
1 lžička mletého koriandru
1 lžička mleté pískavice
200 g červené loupané čočky
1 ½ lžičky kurkumy
zeleninový vývar
sůl
1 lžíce citronové šťávy
3-4 lžíce kokosové smetany
- Glazované žampiony:
2 lžíce hoisin omáčky (50 g)
30 g omáčky amino (příp. dobré sójové omáčky)
1 dl zeleninového vývaru, příp. vody
1 stroužek česneku
250 g středně velkých krémových žampionů (tedy těch hnědých)
3 jarní cibulky
- K tomu navíc:
asi 100 g cukety
koriandr
sezam
Postup
- V hrnci rozpusťe kokosový tuk. Cibuli nakrájejte nadrobno a pozvolna ji na kokosovém tuku nechte zesklovatět. Držte na plotně stále nižší teplotu. Přisypejte římský kmín, koriandr a pískavici a asi 10 sekund promíchávejte, aby se koření rozvonělo. Přisypejte čočku, podlijte asi třemi deci vývaru. Přidejte kurkumu, osolte a za občasného míchání vařte, dokud čočka nezměkne a nezačne se rozpadat. Během vaření podle potřeby podlévejte. Na konci by vám měla vzniknout ne příliš řídká kaše.
- K čočce přidejte citronovou šťávu a kokosovou smetanu. Rozmixujte na pyré. Hrubost/jemnost pyré je na vás.
- Vyberte hrnec nebo hlubší pánev na glazování žampionů. Žampiony by neměly ležet na sobě, ale vedle sebe a nemělo by být v nádobě zbytečně moc volného místa okolo. Nalijte do hrnce hoisin omáčku, amino omáčku a zeleninový vývar. Přidejte prolisovaný česnek. Žampiony vložte do hrnce klobouky dolů a vařte. Během vaření občas promíchejte.
- Když je omáčka zredukovaná a hustá, přidejte cibulku nakrájenou na slabší plátky. Vařte ještě cca 2 minuty.
- Z cukety vytvořte slabé dlouhé plátky nejlépe pomocí škrabky. Přendejte plátky cukety do širší nádoby a zalijte vroucí vodou. Nechte koupat asi 10 sekund, dokud cuketa trochu nezměkne a ihned slijte a zalijte studenou vodou.
- Proužky cukety osušte papírovou utěrkou, stočte do ruličky a ozdobte jimi talíř s pyré a žampiony.